V předvečer svátku sv. Mikuláše potkáváte na obchůzce známou trojici magických bytostí – Mikuláše, čerta a anděla. Ale třeba na Valašsku je i v současnosti doprovází mnoho dalších postav. Výjimkou není ani smrtka s kosou nebo kobylica – figura na koni s dřevěnou šavlí. Smrtka představuje zimu, která byla pro lidi i zvířata nejtěžším obdobím v roce a často se i k smrti přirovnávala. A kobylica, i když se v různých obcích jmenuje různě, zřejmě poukazovala na dobu tureckých nájezdů.
Obchůzky na našem území jsou doložené od 13. století. Tehdy se v břevnovském klášteře začaly podle vzoru klášterů z Porýní konat tzv. biskupské hry. Jeden ze starších žáků se převlékl za patrona kláštera svatého Mikuláše a spolu s pacholkem Ruprechtem, který zkoušel ostatní žáky z katechismu, rozdával dárky.
Mikulášské nadílky byly vždy velmi oblíbené, a i přesto, že děti mívaly a dodnes mají obavy z čerta, radost z drobných dárků převažuje. Některé předává sám Mikuláš, někde je děti nachází za oknem v punčoše a někde se objevují ve vyčištěných botách připravených u dveří. To je pak možné slyšet i andělské zvonění.
V minulosti se nadílka skládala z perníků, sušeného ovoce, jablek nebo obřadního pečiva upečeného z tužšího kynutého těsta, kterým se říkalo „páni“ nebo „čerti“.
Vy si je můžete upéct podle vyzkoušeného receptu:
– 500 g polohrubé mouky
– 250 – 300 ml mléka
– 100 g cukru
– 2 žloutky
– ½ kostky droždí
– 100 g másla
– špetka soli
– citronová kůra
– Na potření rozšlehané vejce
– Na ozdobu rozinky, hřebíček, mák…
Nejprve připravíme kvásek (rozmíchané droždí ve vlažném mléku se lžící cukru). Až nám vzejde, tak do něj postupně přidáváme ostatní suroviny. Těsto necháme nakynout. A pak už z něj na pomoučené desce pleteme mnohé tvary – spirály, čerty, věnečky – v podstatě, co se podaří. Potřete vajíčkem a upečete v troubě na 180ºC.
Maska čerta, expozice Slováckého muzea v Uherském Hradišti